Jsme tak malí a myslíme si, že jsme tak velcí! Věřte mi, jsme mnohem méně důležití, než si myslíme. Vždy budou existovat jiná kouzla než náš pupek.
Nabídka citronu se neomezuje pouze na majitele stromu, ale vztahuje se na všechny, kteří ji chtějí využít. Žhavé sluneční paprsky bez rozdílu hřejí kůži dobrých i zlých, zkažených i poctivých.
Srdce nebije silnější nebo slabší podle barvy pleti a plíce nedýchají lépe na základě bankovního zůstatku. Květiny mohou kvést ve skromných domech i v bohatých, někdy dokonce uprostřed ničeho, jen aby ohromily kolemjdoucí na ulici.
Smrt sdružuje všechny druhy lidí, od novorozenců po stoleté, včetně těch, kteří tvrdí, že jejich dlouhověkost je způsobena snídaní slaninou.
V životě jsme nevědomí a je to zřejmé z různých důvodů i z jiných méně zřejmých důvodů.
Pixabay
Jsme malí a přesto se považujeme za tak velké. Věřte mi, jsme mnohem méně důležití, než si myslíme. Vždy existují zázraky, které existují mimo náš vlastní pupek.
Jsme jako zrnko rýže, které může tvořit jídlo, pouze pokud je spojeno s jinými zrny. Jsme jako malý kousek země, který v kombinaci s dalším malým kouskem země vyplňuje malou vázu.
Jsme vzájemně propojeni a závislí na sobě a naše individuální existence může být plně realizována pouze spojením a spoluprací s ostatními. Všichni jsme podstatnými částmi většího celku a právě uznáním této vzájemné závislosti nacházíme své místo ve světě.
Pokračujeme v pátrání po záhadách světa, komplikujeme své pocity, chceme pochopit, proč je nebe modré. Ale pro ty, kteří chtějí pochopit, proč je nebe modré, co se stane potom? Procházíme životem, aniž bychom obdivovali modrou oblohu.
Čím více přemýšlíme, tím více věci komplikujeme a tím méně žijeme naplno. Nemáme žádnou kontrolu nad počasím. Ani já, ani ty, ani tvá matka, ani manžel, ani soused. Čas nám utíká.
Během mrknutí oka, možná ještě méně, jsme transportováni do jiného letadla a budeme muset vyúčtovat, co jsme tady udělali.
- Opravdu žijeme?
- Milují se navzájem ?
- Dáme?
Je čas chopit se podstaty života, užívat si přítomných okamžiků, milovat celým svým bytím a dávat se bez zábran. Nenechme se zahltit nekonečnými otázkami a složitostmi, ale přijměme jednoduchost přítomného okamžiku a krásu světa kolem nás.
Celý život jsme hledali toho správného člověka, ale uvědomujeme si, že dokonalý člověk neexistuje. Na čem opravdu záleží, je člověk, který nás činí šťastnými, který nám dává jistotu a který nám dává sílu obdivovat modrou oblohu spíše než hledat odpovědi v posvátných textech.
Nicméně, přátelé, naše přirozené a téměř nevědomé sobectví nás vede ke změně hodnot této lásky, po které tak toužíme.
Co je skutečně podstatné u člověka, s nímž bychom mohli strávit život darováním života, ať záleží na tom. V našem frustrovaném pokusu dát věcem smysl zapomínáme, že životní procesy, ať už pozitivní nebo negativní, jsou všechny svobodné.
Je důležité zaměřit se na skutečnou lásku, vzájemné naplnění a hluboké spojení s partnerem, spíše než hledat iluzorní dokonalost. Važme si toho, co život nabízí, žijme naplno a milujme bez zábran. Právě v těchto autentických okamžicích nacházíme skutečné bohatství a smysl lásky.
Přesto, i když život nabízí volné zážitky a vše, co se děje v nás a druhých, se může zdát bez příčiny nebo podmínek, zdá se, že vesmír hledá ty, kteří jsou toho hodni. Prostřednictvím tohoto hledání důstojnosti nacházíme tolik žádanou svobodu, ideál, ke kterému všichni toužíme.
Důstojnost je vlastnost, která se objevuje, když žijeme podle svých nejhlubších hodnot, projevujeme integritu a jednáme s ostatními s respektem a soucitem. Je výrazem naší autenticity a naší schopnosti ztělesňovat to nejlepší ze sebe.
V tomto hledání důstojnosti zjišťujeme, že skutečná svoboda nespočívá v prchavých touhách nebo povrchních potěšeních, ale v naší schopnosti být pravdiví sami k sobě, činit informovaná rozhodnutí a žít podle našich nejvyšších principů.
Vytouženou svobodou je nejen osvobodit se od vnějších omezení, ale také osvobodit se od našich vlastních vnitřních omezení a podmínek. Je to stav mysli, který nám umožňuje povznést se nad připoutanosti a strachy, které nás brzdí, což nám umožňuje plně žít a vyjádřit naši pravou podstatu.
Pěstováním důstojnosti a přijetím vnitřní svobody jsme schopni vytvořit autentičtější a smysluplnější realitu. Stáváme se spolutvůrci svého vlastního osudu, schopnými překračovat omezení uvalená vnějším světem a žít podle své skutečné podstaty.
Takže, ať už jsme si tohoto hledání důstojnosti vědomi nebo ne, zdá se, že nás vesmír zve, abychom pozvedli své bytí a přijali svobodu, která v nás sídlí. Právě v tomto hledání objevujeme naši skutečnou sílu a schopnost utvářet svou vlastní realitu.
Klement Artois
